salonky Elišky Přemyslovny | každý den 10:00–18:00 hodin
VÝSTAVA je součástí standardního vstupného.

Vydejte se s námi do období první republiky a odhalte tajemství dámských kabelek i milostné korespondence, kterou ukrývaly. Komorní výstava představí exponáty z období 1900–1930 spojené s výraznými osobnostmi.

Kabelka byla pro ženu počátku 20. století osobním světem v malém – nosila v ní pudřenku, kapesník, vizitky i dopisy, které nechtěla svěřit nikomu jinému. Výstava spojuje šestnáct kabelek a tašek z let 1900–1930 s milostnou a přátelskou korespondencí malířů, sochařů, skladatelů, spisovatelů i mecenášů. Obojí vypovídá o době, kdy se city svěřovaly papíru a móda hledala inspiraci v Orientu, přírodě i nastupujícím art decu. Dobový dámský půvab doplňují šperky s českými granáty, zapůjčené z Muzea Českého granátu v Praze.

I. KABELKY

Soubor šestnácti kabelek a tašek z let 1900–1930 pochází převážně z Čech, jedna kabelka je z Bulharska.
Večerní kabelky jsou drobné, zdobné a vyrobené ze vzácných látek: taftu, sametu, plisovaného hedvábí, vyšívané kanavy nebo tkaniny vytkávané korálky. Zdobí je aplikované květy, korálkové lístky, kamínky zasazené jako v prstenu i zlatý ražený tisk inspirovaný Orientem. Často mají stříbrný nebo kovový ozdobný rámeček.Odpolední kabelky jsou větší a praktičtější. Jsou z hadí a krokodýlí kůže, safiánu, hladké i vytlačované kůže. Zaujmou neobvyklými tvary, například lichoběžníkem, a výraznými kovovými sponami, přezkami a uzávěry.

Soubor doplňuje síťovaná nákupní taška z bavlněného vlákna (1928). Ukazuje, jak vypadal každodenní nákup za první republiky. Vystaveny jsou také elegantní starožitné řetízkové kabelky z počátku 20. století.

II. DOPISY

Gustav Mahler (1860–1911)
Skladatel a dirigent 
Rodák z Kaliště u Humpolce, jeden z nejvýznamnějších skladatelů přelomu 19. a 20. století a ředitel Dvorní opery ve Vídni. Dopis psal z Berlína své snoubence Almě Schindlerové, s níž se v březnu 1902 oženil. Zmiňuje v něm sestru Justinu, cestu na koncert do Drážďan i Wagnerovy Mistry pěvce norimberské.
Berlín, 15. prosince 1901

 „Stále se ještě nemohu zbavit strachu a obavy, že by se tak krásný a líbezný sen mohl rozplynout…“

Vojtěch Náprstek (1826–1894)
Mecenáš, vlastenec a zakladatel muzea 
Pražský podnikatel a mecenáš, zakladatel dnešního Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Krátký vánoční vzkaz věnoval své manželce Josefě Náprstkové („Pepičce“), která s ním sdílela jeho osvětové a dobročinné aktivity.
27. prosince 1875

 „…v spokojenosti a ve zdraví obého užívej!“

Rudolf Kremlička (1886–1932)
Malíř
Český malíř, jehož dílo je spojeno s motivy žen, koupajících se dívek a pražského prostředí; výrazně jej ovlivnil pobyt ve Francii. Lístek psal z Paříže své ženě Marii („Marušce“), po níž se mu během dlouhého studijního pobytu stýskalo.
Paříž, 22. října 1924

Kudy chodím, myslím na Tebe – a nerad se ocitám sám, neboť se mi po Tobě velmi stýská.“ 

Jan Štursa (1880–1925)
Sochař
Zakladatel moderního českého sochařství a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Dopis psal z Brna během léčení po malárii, jejíž následky si přinesl z první světové války – pouhé čtyři měsíce před svou předčasnou smrtí. Podepsal se důvěrným jménem „Jenina“.
Brno, 9. ledna 1925

 „…nikoho nechci na světě a na nikoho se tak netěším jako na Tebe.“

Vladislav Vančura (1891–1942)
Spisovatel, lékař a dramatik
Jeden z nejvýraznějších prozaiků české meziválečné literatury, autor Rozmarného léta či Markéty Lazarové. Nedatovaný dopis z mladých let adresoval „slečně Martě“. Vyznání je plné jinošské vroucnosti a slibů, že se polepší, bude se učit a nepůjde ani do tanečních hodin

 „Teď Marto stouply mlhy nad řekou a mě se zdá že s nima prchly mé smutné myšlenky…“

Jarmila Dimmerová & Jaroslav Preiss
Společenská korespondence
Dvojice dopisů dokládá zdvořilou společenskou etiketu první republiky. Jarmila („Jája“) Dimmerová ze Smíchova zve „veleváženého pana doktora“ na přátelskou večeři pro šest osob. JUDr. Jaroslav Preiss (1870–1946), generální ředitel Živnostenské banky a jedna z nejvlivnějších postav hospodářského života první republiky, pozvání o dva dny později přijímá a těší se na její návštěvu u oběda – „s rukou políbením“.
Praha-Smíchov, 17. dubna 1932 / Praha, 19. dubna 1932 Prague-Smíchov

 „…bude nás pouze 6 osob.“ – „Děkuji Vám za laskavé pozvání…, kterého si dovolím použíti.“

Autorka výstavy: Ing. arch. Zuzana Ilinčevová

III. ŠPERKY S ČESKÝMI GRANÁTY

Dobové šperky s českými granáty pocházejí z první poloviny 19. století a z doby kolem roku 1900. Jsou mezi nimi náhrdelníky (granátová šňůra a kolié), náramky, náušnice a prsten, zlaté zapínání a brož-závěs s kamejí. Kromě českých granátů v nich najdeme také almandin. Kameny jsou zasazeny do zlata, stříbra nebo tombaku, cenově dostupnější slitiny, díky níž se granátové šperky rozšířily mezi široké vrstvy žen. Některé tvary se vyrábějí beze změny už 100–150 let.

Zapůjčeno z Muzea Českého granátu Praha a osobní sbírky privátního sběratele.

DĚKUJEME PATRONŮM VÝSTAVY