Po delší době mě moje práce přivedla na Zbraslav. Je zajímavé, jak se vzpomínky z pěší pouti stále silně hlásí. Zašel jsem se podívat do místního kostela, tradičně zavřeného. Pod nakvétajícím jinanem v klášterním parku jsem si vzpomněl na jiný klášter – ten u baziliky Svatého Jakuba Většího. A že jsem vlastně byl jen za dveřmi, ale uvnitř ne!

Prokousal jsem se autem večerním provozem ke Starému městu – jak bylo jednoduché (a skoro rychlejší) jít pěšky! Waze ukazoval všude kolony, tak nechávám plechového oře na parkovišti u Národního a proběhnu uličkami přes Staromák ke Sv. Jakubovi Většímu. Beru za kliku baziliky, také zavřeno.

Hned vedle je otevřená brána do minoritského kláštera, projdu a napravo nalevo cedulky “Vstup jen s platnou vstupenkou!“ Tak takhle to je! Zadarmo se dneska v Praze nedostaneš ani do kostela.

Příjemná paní na kase mě zkoukne znaleckým pohledem a prý "kolik máte“? Pořád myslím na peníze tak říkám že "asi tisíc“. Usměje se a upřesní že myslí věk. Kvůli slevě! Takže poprvé v životě dostávám seniorskou slevu 60+. Vyzbrojen správným lístečkem vstupuji do majestátní baziliky Sv. Jakuba Staršího. No páni. No Páni.

Celý článek si můžete přečíst ZDE